| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 26.8 | 27.8 | 28.8 | 29.8 | 30.8 | 31.8 | 1.9 | 2.9 | 3.9 | 4.9 | 5.9 | 6.9 | 7.9 | 8.9 | 9.9 | 10.9 | 11.9 | 12.9 | 13.9 | 14.9 | 15.9 |
Po snídani jdu na poštu měnit peníze, nemám už skoro nic. Penzión jako výhodu uváděl dopravu zdarma do Efesu. Vyklubala se z toho nutnost jít daleko do města do spřáteleného obchodu s koberci. raději jdeme pěšky a stopujeme. Silnice do Efesu je blízko. Jedno auto nás kus sveze.
Vstup stojí 15 YTL bez možnosti slev. Efes je celkem rozsáhlý a relativně zachovalý. Divadlo je největší co jsme zatím viděli - má se tam vtěsnat 25 000 diváků. Zdá se, že by to mohla být pravda - lidé byl dříve menší a sedávali na každém stupni, takže lidé měly za zády nohy výše sedícího. Z Celsiovy knihovny stojí zdi a čelní vchod. Díky rekonstrukci provedené Němci vypadá velmi pěkně. Uvnitř je podrobně popsán tehdejší stavební postup. Aby se dosáhlo zdání vyšší stavby, jsou patra z vchodové strany větší než vnitřní. Zajímavé jsou také veřejné záchodky - stejné jako v Hierapolis. Jedna kamenná deska s otvory je zachovaná - nebo obnovená, těžko říct.. Podle výklady jedné průvodkyně (patří k nějaké výpravě, ale dá se vmísit a poslouchat taky) prý v zimě otrok seděl 15 minut na kamenné desce, aby pánovi místo zahřál.
Je tady plno turistů. Velmi obležený je kámen na hlavní ulici s upoutávkou na blízký veřejný dům. Je tam lidská šlápota vedle ženské hlavy s čelenkou a pod ní obdélník. Jak chodec podle toho poznal kam jít nikdo z nás nepřišel a ani žádný průvodce o tom nemluvil. Křížek měl znamenat křižovatku.
Efes byl dříve spojen s mořem úzkým zálivem. Záliv se zanesl, město bez přístavu ztratilo na důležitosti a bylo opuštěno. Proto se tady toho tolik zachovalo. Teď je to k moři cca 4 km. Zkoušíme stop ale nikdo nezastavuje. Nakonec jedeme dolmušem
Dolmuš zpět do Efesu je trochu dražší - 2. Necháme si zastavit u Artemidina chrámu - je na okraji Selčuku. Z jednoho ze sedmi divů světa stojí jeden sloup (pospojovaný z několika nesourodých kusů) a kus a kolem jsou roztroušeny kameny. Vstup je zdarma - to už by bylo moc i na Turky chtít za vstup sem peníze. Několik prodejců se snaží vnutit staré mince - patrně stejné jako nám včera nabízel starý cigán. Chrám zapálil Herostratos, aby byl slavným, a jestli si to dobře pamatuju, tak kameny z chrámu byly použity na stavbu blízké baziliky sv.Jana. Proto z něho nezůstalo prakticky nic. Vstup sem stojí 4, areál je celkem velký. Části staveb se dochovaly - nebo byly obnoveny.
Autobus jede v 21:00. U nádraží probíhá nějaký folklórní festival jako včera. Stejně jako včera si dáváme kebab za milión v blízkém občerstvení.
Tato stránka je součástí cestopisu z Turecka